Z dětství poznamenaného chudobou a těžkostmi se vyšplhala až na vrchol světové slávy. Narodila se v Jižní Karolíně v roce 1965 a její první roky života strávila v jedné místnosti na farmě u své babičky. Její rodina žila v chudobě a přestěhovala se na Rhode Island v naději na lepší příležitosti, ale stále čelili vážným problémům. Žili v opuštěné budově bez vody a topení, a nejistota ohledně jídla byla neustálým bojem. Často se se sourozenci uchylovali k hledání potravy nebo krádežím z obchodů, což v ní zanechalo hlubokou hanbu, která ji provázela ještě mnoho let.
Přestože čelila těžkým podmínkám, byla rozhodnutá uniknout ze začarovaného kruhu chudoby. Její vášeň pro vzdělání a výkon se staly jejím únikem. Škola byla útočištěm, kde vynikala akademicky, a mimoškolní aktivity, jako sport nebo drama, jí poskytovaly prostor pro kreativitu. Ve věku sedmi let začala vystupovat se svými sestrami na místních talentových soutěžích, což v ní probudilo lásku k jevišti. Tato touha ji vedla k získání stipendia na Rhode Island College a později na Juilliard, kde proti obrovské konkurenci získala jedno z pouhých 14 míst z 2 500 uchazečů.
Její studium na Juilliard ji připravilo na úspěšnou kariéru v zábavním průmyslu. Po absolvování si rychle udělala jméno na divadelních prknech, kde byla ve 29 letech nominována na svou první cenu Tony za roli ve „Seven Guitars.“ Brzy si ji všiml Hollywood a přešla do filmového a televizního světa. Její průlomová role přišla v roce 2008 ve filmu Doubt, za který získala nominaci na Oscara. Následně její role ve filmu The Help ještě více upevnila její místo v Hollywoodu a v roce 2015 se stala první černošskou ženou, která získala Emmy za nejlepší herečku v dramatické sérii za roli v seriálu How to Get Away with Murder.
Kromě impozantní kariéry využila svůj vliv k prosazování sociálních změn. Po zkušenostech s hladověním v dětství se stala zastánkyní výživy dětí prostřednictvím kampaně Hunger Is. Vybrala miliony dolarů, aby zajistila dětem přístup k výživným jídlům, s vášnivým prohlášením, že v bohaté zemi, jako jsou Spojené státy, není žádná výmluva pro to, aby děti trpěly hladem. Také otevřeně hovořila o emocionálních jizvách svého minulého života, když ve své knize Finding Me reflektovala traumatické zážitky a využívala je k inspiraci ostatních.
Dnes Viola Davis žije život, který je vzdálený těžkostem jejího dětství. Vdaná za herce a producenta Julia Tennona, si s manželem adoptovali dceru Genesis. V roce 2020, k jejím 55. narozeninám, koupila zchátralý dům, kde se narodila – symbol její neuvěřitelné cesty. Od dětství stráveného v chudobě, obklopena potkany a hladem, až po vlastnictví svého rodného domu, je život Violy Davis důkazem odolnosti, tvrdé práce a síly velkých snů.
