Se Peterem jsme spolu byli tři roky. Ne všechno bylo ideální, ale měli jsme se rádi. Spojovalo nás pár věcí – túry, staré filmy a nedělní palačinky. Jenže byly i velké rozdíly. Třeba jeho posedlost vtípky. Nesnášela jsem je, ale říkala jsem si, že láska znamená i kompromisy. Tak jsem se usmívala a přecházela to.
Když jsme se zasnoubili, většina příprav a financí zůstala na mně. Peter slíbil, že pošle pozvánky – mnohé z nich šly ven pozdě.
Na svatební den jsem se chtěla cítit krásná a výjimečná. A během obřadu jsem opravdu na chvilku uvěřila, že to zvládneme. Jenže na hostině, když jsem sáhla po noži na dort, Peter mi vrazil obličej přímo do dortu. Poleva všude, make-up zničený, důvěra rozmetaná. Věděl, jak moc prankům nefandím – a stejně mě veřejně ponížil. Když jsem zareagovala šokovaně, jen se smál: „No tak, uvolni se.“
V tu chvíli jsem věděla, že je konec.
Utekla jsem z hostiny. Jeden laskavý číšník – jmenoval se Chris – mi podal ubrousek. Doma mě čekal Peter, ale ne s omluvou – naopak, byl naštvaný, že jsem ho prý ztrapnila. „Jsi přecitlivělá,“ řekl. Ráno jsem podala žádost o rozvod. Ani neprotestoval. Jen pokrčil rameny: „Asi nechci být ženatý s někým, kdo nemá smysl pro humor.“
Moji rodiče byli zdrcení. Věděli, kolik jsem do toho vztahu investovala.
Několik týdnů jsem se stáhla ze světa. Mazala svatební fotky, přerušila kontakty. Ale pomalu jsem se začala léčit – znovu jsem začala vařit, chodit na procházky, objevovat radost v maličkostech. A pak mi jednou večer přišla zpráva. Byl to Chris – ten číšník. Napsal mi pár milých slov. A z toho vzniklo přátelství. A z přátelství něco víc.
Chris mě nikdy nesoudil. Podporoval mě. Povzbuzoval mě, abych znovu začala malovat. Cítila jsem se poprvé v životě opravdu viděná.
Dnes, o deset let později, žijeme s Chrisem klidný a šťastný život. Sledujeme staré filmy, smějeme se a máme se rádi. Pracuje v oblasti duševního zdraví – pomáhá druhým stejně, jako tehdy pomohl mně. Občas si dělá legraci: „Pořád vypadáš líp než ten dort!“ A já se směju – protože dnes už vím, co znamená skutečná láska.
Respekt. Laskavost. A partner, který vás opravdu vidí.
