Nejdřív jsem si myslel, že jen přeháním. Ale můj kocour se začal chovat stále divněji — hlavně v noci. A pak jsem se podíval na záznam z kamery… a nemohl jsem uvěřit vlastním očím.
Když jsem se rozhodl pořídit si domácího mazlíčka, snil jsem o mazlivém, klidném kocourovi, který mi bude spát u nohou a večer příst. Vybrali jsme si dospělého — vychovaného, tichého, ideálního pro pohodovou domácnost. Ale už první noc jsem poznal, že něco není v pořádku.
Kocour se nešel uložit. Stál u dveří do ložnice, nehnul brvou, jako by na někoho čekal. Oči mu odrážely tlumené světlo lampičky a celé tělo měl napjaté jako lovec.
Bylo mi ho líto, tak jsem ho zavolal k sobě. Vyskočil na postel a uvelebil se mi u hlavy. Ještě jsem netušil, že tím všechno teprve začíná.
O pár dní později jsem se začal cítit divně. Škrábalo mě v krku, těžko se mi dýchalo — jako by mi někdo pomalu svíral hrudník. Doktor mi ale řekl, že žádnou alergii nemám.
A pak se stalo něco, co mě opravdu vyděsilo.
Uprostřed noci jsem se probudil s tíhou na prsou. Kocour seděl přímo na mně, nehýbal se a zíral mi do obličeje. Jeho pohled byl až příliš vnímavý — téměř lidský. Měl jsem husí kůži.
Druhý den ráno jsem nainstaloval kameru. Nechtěl jsem už jen hádat. A to, co jsem na záznamu uviděl, mě upřímně šokovalo.
Každou noc, přibližně ve stejnou dobu, kocour tiše přišel ke mně, lehl si na hruď a začal tiše příst. Nepohnul se, nehledal si pohodlnější pozici — jen ležel. Jako by měl nějaký úkol.
Nejdřív jsem si myslel, že je to jen projev náklonnosti. Ale brzy mi došlo, že si vybírá přesně to místo, kde jsem cítil tlak a bolest.Budil jsem se zpocený a s pocitem, jako by mě někdo dusil. Občas jsem měl dokonce dojem, že v pokoji někdo je.
V jednu chvíli jsem byl téměř přesvědčený, že kocour vidí něco, co já ne.
V zoufalství jsem šel znovu k doktorovi a vyžádal si podrobné testy. A diagnóza mě překvapila — problémy se štítnou žlázou.
Když jsem to řekl přátelům, většina jen pokývala hlavou: „Kočky cítí bolest.“ Někdo dodal, že si lehají na bolavá místa, aby ulevily svému pánovi — jako by mu předávaly teplo.
A tehdy mi to došlo — můj kocour mě možná nechtěl vyděsit. On mě varoval.
Dnes, když za mnou v noci znovu přijde, už ho neodháním. Nechám ho lehnout si na hruď a poslouchám jeho předení, které zní jako tlukot klidného srdce. Už se nebojím. Jsem vděčný.
