Les stál tichý, odlehlý. Vzduch voněl mechem a vlhkou půdou.
Muž se vracel domů, když zaslechl zvuk — sténavý, trhající duši výkřik.
Nebyl to psí štěkot. Nebyl to křik zvěře. Něco mezi bolestí a prosbou.
Šel za hlasem.
A ztuhl.
V železných zubech pasti se zmítala vlčice — hubená, vyčerpaná, s krví na tlapce.
Oči jí hořely strachem a zoufalstvím.
A vedle, v trávě — stopy malých tlapek. Nedávno porodila. Kdesi v houští, bez matky, kňučila hladová vlčata.
Muž chápal: přiblížit se — riziko. Jeden chybný krok a zvíře zaútočí.
Ale nechat ji tam — znamená odsoudit celé rodinné stádo.
Přisedl si na paty, vydechl…
a najednou zavyl.
Dlouho, táhle, jako slyšel kdysi v rádiu — vlčím způsobem.
Les utichl.
A pak z křoví vykoukla tři malá vlčata.
Stěží stála na nohách, ale hned se natahovala k matce, sténajíc.
Muž zůstal vedle. Celou noc.
Házel do ohně větve, aby odplašil jiné predátory,
a sledoval, jak vlčice, unavená, ale živá, přitiskla mláďata k sobě.
Za svítání udělal to, čeho se bál nejvíc — přiblížil se.
Pomalu, krok za krokem.
Vlčice vrčela, přitiskla se k zemi, ale neútočila.
Ruku natáhl… a rozvolnil past.
Zvon kovu prořízl ticho.
Vlčice se škubla — a nevěříc ve svobodu, opatrně vstala.
Chvíli stála a dívala se mu přímo do očí,
pak tiše zmizela v lese. Vlčata za ní.
Uteklo rok.
Zimou se tentýž muž vracel domů z vesnice. Večer se snášel.
Sníh křupal pod nohama.
A najednou — praskání větví, tlumené vrčení.
Medvěd. Obrovský, rozcuchaný, hladový a zlý.
Nestihl ani utéct, ani se schovat — jen vyšplhal na strom.
Medvěd šplhal za ním, drápy se zakously do kmenů.
Srdce mu bušilo jako buben. Záchrany nebylo.
A pak — jako by z paměti — znovu zavyl.
Ten samý zvuk.
Les odpověděl.
Z temnoty se vynořily stíny. Čtyři vlci.
Vpředu — ona. Ta samá vlčice.
Medvěd ustoupil.
Vrčení, střet pohledů — a zvíře zmizelo v houští.
Vlčice ještě chvíli stála pod stromem, dívala se vzhůru.
Pak se otočila a odešla, rozpouštějíc se ve sněhu.
Muž slezl dolů, ohromený, nevěříc, že je živ.
A pochopil: v lese se nic nezapomíná.
Jednou zachránil život.
A o rok později život zachránil jeho.
