Byl to horký den. Vzduch nad ulicí se třásl, slunce rozpouštělo asfalt a vše kolem jako by ztuhlo v horku. Majitel malého obchodu, pan Novák, stál za pultem a počítal tržbu, když tu náhle zazněl podivný rachot — takový, že mu po zádech přeběhl mráz.
„Co to…“ — nestačil dokončit, když na chodník před výlohou vyletěl kůň.
Objevil se jakoby odnikud — obrovský, rozcuchaný, s pěnou u huby. Jeho oči byly šílené strachem. Prudce se zvedl na zadní nohy a s ohlušujícím řehtáním udeřil kopyty do skleněných dveří.
BAM!
Po skle se rozlila síť prasklin. Další úder — a výloha se rozpadla jako křišťál. Sluneční paprsky se odrážely od střepů na zemi a kůň, těžce dýchaje, udělal krok zpět, jako by něčeho čekal.
„Co to děláš?!“ — zakřičel pan Novák a vyskočil od pultu.
Ale zvíře nezaútočilo. Otočilo se, udeřilo kopyty do asfaltu — a vyrazilo pryč. Muž běžel za ním, nadával a srdce mu bušilo — vztekem, strachem, nepochopením.
„Stůj!“ — křičel, probíhaje mezi auty. „Stůj, příšero! Všechno rozbiješ — odpovídej alespoň!“
Kůň jako by neslyšel. Uháněl ulicí, řehtal — dlouze, žalostně, skoro lidsky. A najednou se zastavil.
Muž přiběhl… a ztuhl.
U cesty, ve stínu stromu, ležel malý hříbě. Tělo se mu třáslo, dech byl přerývaný, na boku krev a čerstvé odřeniny. Bylo hned jasné: srazilo ho auto a zanechalo k smrti.
Kůň se přiblížil, přitiskl čumák k hříbětově krku a tiše řehtal. Ten zvuk pronikl až do kostí. Muž cítil, jak se mu něco vnitřně zlomilo.
„Promiň…“ — zašeptal — „ty jen chtěla, aby jí někdo pomohl.“
Popadl hříbě do náruče a běžel k autu. Kůň — matka — běžel vedle něj, těžce dýchaje, oči nepřestávaly sledovat dítě.
Hodiny v veterinární klinice se táhly věčností. Práskaní dveří, pach dezinfekce, šeptání lékařů. A nakonec veterinář vyšel.
„Měli jste štěstí,“ řekl unaveně. „Bude žít.“
Muž se podíval z okna. Na trávníku před klinikou stál kůň. Unavený, celý od bláta, lehla si do trávy, aniž by odvrátila pohled od dveří.
Později, když byla výloha v obchodě opravena, visela na nové fotografii — kůň a jeho hříbě. A pod ní cedulka:
„Někdy je i šílenství jen láska, která křičí o pomoc.“
