Muž našel na ulici březí německou ovčici. Když nakonec porodila, veterinář s hrůzou zjistil, že to nejsou obyčejná štěňata.
Tehdy večer bubnoval studený podzimní déšť do ulic. Muž se vracel domů, když náhle zaslechl slabé kňučení u okraje vozovky. Pod lampou, v promočené trávě, ležela vyhublá německá ovčice – plná poranění, s blátem slepenou srstí.
Pomalu se sklonil a opatrně natáhl ruku k ní. Fena se chvěla zimou a vyčerpáním, neprojevovala žádnou agresi a jen tiše a bolestně zakňučela, jako by prosila o pomoc.
„Drž se, zlato,“ zašeptal. „Hned tě vezmu k doktorovi.“
V jedné veterinární klinice v Coloradu fenku vyšetřilo několik veterinářů. Jeden z nich se zastavil, zamračil se a vážně pohlédl na muže.
„Není jen zraněná… je taky březí.“
„Cože?“ muž zůstal zírat, jako by ztuhl.
„Porod je na spadnutí. Pokud nepřivede štěňata brzy na svět, může být její život v ohrožení.“

Muž strávil celou noc v čekárně. Za skleněnou stěnou porodní místnosti mohl sledovat, jak veterináři nepřetržitě pracují, zatímco venku opět bičoval těžký déšť okna.
Krátce před východem slunce zazněl zvuk – fena porodila. Úleva týmu trvala jen několik sekund, než si veterináři vyměnili zmatené a znepokojené pohledy.
„Podívejte se… to nejsou normální štěňata,“ zašeptal asistent v úžasu.
Novorozená štěňata vypadala zvláštně: na svůj věk příliš velká, s dlouhými úzkými hlavami a očima zlatavého odstínu. Jejich zvuk nepřipomínal typické kňučení štěňat, ale spíše hluboké, drsné vytí.
„To nejsou čistokrevní psi,“ poznamenal veterinář a pečlivě si prohlížel jedno z mláďat. „Otec byl nejspíš vlk.“

Muž zvedl hlavu.
„Vlk?“
„Ano. Podle stop na jejím těle zřejmě nějakou dobu žila v lese. Stává se, že se divoký vlk spáří s domácí fenou. Tak vznikají takovíto hybridní potomci.“
Vyčerpaná fena zvedla hlavu a něžně olízla jedno ze svých štěňat přes srst.
„I tak jsou to její děti,“ řekl muž tiše.
O týden později si mohl fenku odvézt domů. Mláďata zůstala ve výzkumném centru pod stálým dohledem.
„Tito malí jsou vzácní,“ vysvětlil jeden z veterinářů. „Budou mimořádně chytří, silní a neuvěřitelně loajální. Ale jejich výchova vyžaduje opatrnost – v nich stále žije kousek divočiny