Čtyřicetiletá Jessica se probudila do živé noční můry: její invalidní vozík, jediné pojítko se světem a nezávislostí od té ničivé autonehody, byl pryč. V panice marně volala svého manžela Terryho, ale dům zůstal hluchý. Nezbylo jí než se potupně a bolestivě plazit po tvrdých dubových podlahách. Každý metr ji pálil na kůži i na duši a pocit zrady v ní rostl s každým pohybem, zvláště když za zavřenými dveřmi garáže zaslechla Terryho smích doprovázený neznámým ženským hlasem.
V přesvědčení, že ji manžel podvádí a úmyslně ji uvěznil v ložnici, v sobě Jessica našla poslední zbytky sil a rozrazila dveře. S bušícím srdcem a připravená na nejhorší konfrontaci svého života spatřila Terryho. Ten se však netvářil jako záletník, ale jako malé dítě přistižené při nepleše. Vedle něj stála Dana, specialistka na kompenzační pomůcky, a na pracovním stole ležel Jessicin starý vozík – rozebraný do posledního šroubku.
Napětí vyprchalo vteřinu poté, co Terry začal vysvětlovat: slavili patnácté výročí svatby a on pro ni přichystal grandiózní dar. Koupil jí špičkový, matně černý model s elektrickým asistentem, který jí měl umožnit snadno se zvednout a přesedat. Ta „cizí žena“ byla jen technička, kterou zdržela dopravní zácpa, čímž Terrymu zhatila plán mít nový vozík připravený dřív, než se Jessica vůbec probudí.
Zaplavená emocemi mu okamžitě odpustila, ale Terry měl v rukávu ještě jeden trumf. Odvedl ji do zadní části garáže a strhl plachtu z veterána, kterého měsíce tajně upravoval. Vybavil ho ručním řízením a boční plošinou. Nepracoval dlouho do noci proto, aby se jí vyhýbal, ale aby jí vrátil kousek jejího starého já – schopnost znovu řídit a svobodu, o které si myslela, že je nenávratně ztracena.
Jessica, odhodlaná nenechat si to líbit jen tak, narychlo zarezervovala přes telefon svou vlastní odvetu. Poprvé se posadila za volant svého nově upraveného vozu a odvezla Terryho do místního parku, kde právě hrála jeho nejoblíbenější kapela. Jak tam tak seděli spolu a zaposlouchali se do tónů hudby, ranní hořkost se rozplynula. Nahradila ji nová naděje a poznání, že jejich život, i když v jiné formě, zůstává vrchovatě naplněn láskou a nekonečnými možnostmi.