Henryho Wallacea pohřeb se za účasti obyvatel městečka konal v chladném a mlhavém ránu na starém hřbitově. Šedesátisedmiletý starý lovec po smrti své manželky žil sám v domě na okraji lesa, pomáhal lidem v okolí a byl známý tím, že ho všude doprovázel jeho devítiletý věrný zlatý retrívr Buddy. Po Henryho náhlé smrti upadl Buddy téměř do apatie – tři dny nic nejedl ani nepil a truchlil přitisknutý k pánovu starému kabátu. V den pohřbu ho rodina nechtěla nechat doma, a tak pes tiše kráčel za rakví až na hřbitov.
U otevřené rakve Buddy položil tlapy na její okraj a naposledy pohlédl svému pánovi do tváře, poté skočil dovnitř a položil hlavu na Henryho hruď, kde tiše zakňučel. Všichni jeho gesto vnímali jako hluboké rozloučení, když k rakvi přistoupil kněz v černém rouchu, aby zahájil modlitbu. V okamžiku, kdy udělal krok vpřed, Buddyho tělo se náhle napjalo. Pes si sklopil uši dozadu a začal na kněze zírat s takovou nenávistí, že celé shromáždění strnulo.
Kněz se snažil situaci zlehčit s tím, že jde jen o reakci zvířete na stres, a přiblížil se k rakvi ještě o krok. Buddy však explodoval zuřivým štěkotem a postavil se mezi něj a tělo svého pána jako živá bariéra. Když ho rodina chtěla chytit za obojek, vytrhl se jim a skočil přímo na kněze, aniž by mu ublížil – pouze zachytil rukáv jeho dlouhého černého roucha a prudce s ním zatřásl. V okamžiku, kdy kněz v panice ucukl, vypadl mu z rukávu na zem kovový předmět.
Na trávu dopadl starý stříbrný medailon, který Henry nosil třicet let na krku a uvnitř měl fotografii své zesnulé manželky. Když byl Henry nalezen mrtvý, medailon mu chyběl a rodina předpokládala, že jej odnesla policie nebo záchranáři. Henryho synovec jej zvedl a po otevření našel malý skrytý lístek s Henryho rukopisem, na němž stálo, že pokud se mu něco stane, mají prověřit tohoto muže, který k němu chodil pod záminkou duchovní pomoci, protože mu kradl peníze a Henry chtěl následující den vše nahlásit policii.
Po tomto šokujícím odhalení si i sousedé vzpomněli, že v noc Henryho smrti viděli knězovo auto zaparkované před domem, zatímco Buddy nepřetržitě štěkal. Na místo byl přivolán policejní tým a falešný duchovní se po prvním výslechu přiznal, načež byl spoután a odveden. Při prohlídce Henryho domu se navíc našly známky zápasu a prázdný trezor. S zatčením pachatele se Buddy, nyní považovaný za hrdinu, vrátil k rakvi, znovu si položil hlavu na hruď svého pána a tentokrát už neplakal – jen v tichém klidu splnil poslední slib příteli a doprovodil Henryho na jeho poslední cestě.