Finanční prostředky původně určené na nákup auta byly použity na úhradu Danielovy plastické operace nosu. Po zákroku měl k dispozici vše potřebné k rekonvalescenci, včetně lahviček s léky na předpis, chladicích gelových obkladů a polohovacího křesla. O tři týdny později sáhl Daniel do spodní přihrádky dřevěné knihovny a vytáhl několik vázaných fotoalb. Byly v nich vytištěné barevné fotografie z univerzitních promocí, dovolených a také snímky Adama, zesnulého bratra jeho manželky.
Jednu fotografii z promoce vyjmul z průhledné plastové kapsy v albu a položil ji do horní zásuvky komody v ložnici. Na zadní straně snímku byl modrým inkoustem ručně napsaný vzkaz. Daniel si navíc otevřel mobilní telefon, na jehož displeji se zobrazily digitální záznamy textových zpráv mezi Adamem a skladníkem jménem Marcus z doby před jedenácti lety. Vedle telefonu ležela také přeložená papírová kartička s ručně psaným textem.
Digitální záznam zpráv obsahoval elektronickou komunikaci o pracovních záležitostech, která proběhla před jedenácti lety. Na papírové kartičce, kterou si její majitelé uchovali během čtyř různých stěhování, byl modrým inkoustem napsán vzkaz: „Nedovol idiotům, aby rozhodovali o tom, jakou máš hodnotu.“ Papírové předměty a obrazovka mobilního telefonu byly při fyzické prohlídce dokumentů předloženy společně.
Po prohlédnutí těchto předmětů byla fotografie z promoce znovu vložena do průhledné plastové kapsy ve vázaném fotoalbu. Album se poté vrátilo do nejnižší přihrádky dřevěné skříně, kde leželo vedle svatebních alb a složek s papírovými dokumenty.
V následujících týdnech zůstalo fotoalbum uložené ve spodní části dřevěné skříně, aniž by ho někdo přemístil. Nadále v něm byla fotografie z promoce, svatební snímky i papírové vzkazy uložené v průhledných ochranných kapsách, vedle dalších složek s historickými dokumenty.