Tři týdny po jeho návratu uspořádali Ellen a Daniel malý svatební obřad v obývacím pokoji. Slonovinově bílé plesové šaty při něm neoblékla, ale vystavila je na dveřích skříně. Během svatební noci jí Daniel prozradil, že se vrátil už před mnoha lety a opakovaně navštěvoval dům jejích rodičů v naději, že ji najde. Margaret ho však pokaždé odmítla a tvrdila mu, že se Ellen provdala za jiného muže. Daniel nakonec získal její současnou adresu na lístku od bývalé sousedky, paní Halloranové, která si všimla jeho opakovaných návštěv na verandě.
Následujícího odpoledne uložili Ellen a Daniel vak se slavnostními šaty na zadní sedadlo auta a vydali se k rodičovskému domu, v němž nyní žila Margaret. Daniel se postavil na verandu a zaklepal na dřevěné dveře. Když Margaret otevřela, znovu zopakovala své tvrzení, že Ellen je vdaná a není možné ji zastihnout. Vtom Ellen sama vystoupila na verandu, aby se dostala do sestřina zorného pole, a přímo ji konfrontovala kvůli opakovaným návštěvám i lžím, které o ní Margaret po celá desetiletí šířila.
Ellen a Daniel vstoupili do obývacího pokoje, kde Margaret přiznala své jednání a uvedla, že se obávala ustanovení v závěti jejich otce, podle něhož bylo dědictví podmíněno rodinnými potomky. Po tomto rozhovoru Ellen s Danielem dům opustili a nechali Margaret dům i veškerý finanční majetek.
Toho večera Ellen vyndala slonovinově bílé plesové šaty z vaku a pověsila je přímo do skříně ve své ložnici. Poté vyšla na verandu, kde se připojila k Danielovi.