Spěchal proto na nedalekou policejní stanici a požádal policisty, aby ženu zkontrolovali a ujistili se, že jí nehrozí žádné nebezpečí. Když však později znovu projížděl kolem jejího domu, spatřil před ním sanitku. Záchranáři právě odváděli stařenku ven. Před zraky sousedů na Kylea vyděšeně a rozzlobeně ukázala prstem a prohlásila, že za všechno může on. Potom ji záchranáři odvezli.
Obyvatelé sousedství se proti Kyleovi okamžitě obrátili a vyčítali mu, že se plete do cizích záležitostí. On si však za svým rozhodnutím stál, přestože odcházel s těžkým srdcem. Její slova ho pronásledovala během každé další pracovní směny. O týden později mu vedoucí přidělil další objednávku na tutéž adresu. Kylea při pohledu na známou pěšinu k domu sevřel strach. Když se však otevřely dveře, čekalo ho něco naprosto nečekaného. Dříve ponurý dům se proměnil v útulné, příjemně vytopené místo plné života.
Stařenka seděla ve svém oblíbeném křesle a kolem ní se pohybovali sousedé, kteří jí přišli pomoci. Někteří vybalovali nakoupené potraviny, jiní zapojovali elektrická topidla a další jí jednoduše dělali společnost. Přiznali, že ji dlouho přehlíželi a vůbec se nezajímali o to, jak se jí daří. Starší žena se Kyleovi upřímně omluvila a s hlubokou vděčností mu poděkovala za to, že ji uchránil před vážným nebezpečím. Kyle tehdy konečně pochopil, že udělat správnou věc může být zpočátku bolestivé a může to vyvolat odpor ostatních. Někdy však právě takové rozhodnutí dokáže zabránit tragédii, která by jinak proběhla bez povšimnutí.