Když však Kevin obdržel účet z nemocnice na neuvěřitelných 10 000 dolarů, propadl zoufalství. V návalu paniky podlehl pokušení a z otevřeného trezoru pana Howarda si vzal 8 000 dolarů. Téměř okamžitě ho ale začalo pronásledovat svědomí a tíživý pocit, že zradil člověka, který mu věřil. Ještě před svítáním proto peníze vrátil na původní místo. Netušil však, že pan Howard si všeho všiml. Jeho zrak se totiž začínal zlepšovat a zahlédl Kevina procházet chodbou. Následujícího rána si ho zavolal do pracovny, kde mezi nimi došlo k vážnému rozhovoru.
Místo aby zavolal policii nebo Kevina okamžitě propustil, položil pan Howard na stůl silnou obálku a posunul ji směrem k němu. Uvnitř se nacházel dopis od Kevinovy matky, který tajně přinesla hospodyně Margaret. Žena v něm starého muže prosila, aby jejího syna přiměl nést odpovědnost za vlastní chyby, ale zároveň aby v něm nepřestal vidět dobrého člověka. Kevin nedokázal zadržet emoce. Zhroutil se na koberec a rozplakal se, hluboce dojatý bezpodmínečnou láskou své matky i ochotou pana Howarda nabídnout mu příležitost napravit své selhání.
Pan Howard pochopil, že Kevin peníze vrátil z vlastní vůle, a rozhodl se mu dát druhou šanci. Stanovil však přísné podmínky: Kevin musel pravidelně docházet na psychologické poradenství, za všech okolností mluvit pravdu a už nikdy nesměl manipulovat s trezorem. Kevin všechny požadavky přijal. Matce se ke krádeži přiznal a začal spolupracovat s finančními poradci nemocnice, aby našel zákonný způsob, jak prostřednictvím dostupné finanční pomoci uhradit náklady na její léčbu.
Postupem času se Kevinovi podařilo znovu získat Howardovu důvěru. Každým dnem dokazoval, že se skutečně změnil, a pochopil jednu zásadní věc: aby pomohl lidem, které miluje, nemusí překračovat zákon ani obětovat vlastní čest. O několik měsíců později odešla Margaret do důchodu. Kevin tehdy trpělivě stál po boku pana Howarda u toustovače, připraven pomoci muži, který mu kdysi podal pomocnou ruku a daroval mu druhou šanci na lepší život.