Robert vypátral své dávné přátele na internetu a pozval je na oslavu svých osmapadesátých narozenin. Dokonce jim zaplatil letenky, aby mohli přijet, ale motocykly před nimi pečlivě ukrýval až do konce slavnostní večeře. Jakmile se čtveřice znovu sešla, staré přátelství okamžitě ožilo. Smáli se, vzpomínali a vyprávěli si, co všechno za ta léta prožili. Radostné setkání však na chvíli zastínilo Walterovo smutné přiznání. Jeho manželka, se kterou strávil jednatřicet let, před třemi lety zemřela. Když pak Robert konečně otevřel garážová vrata a odhalil čtyři nádherné, zářivě nové motorky, všichni zůstali stát v němém úžasu. Dojatí muži si uvědomili, že jejich dávný sen je konečně na dosah, a s nadšením souhlasili, že se vydají na třicetidenní cestu napříč Spojenými státy.
První týden jejich dobrodružství byl plný smíchu, zastávek v malých restauracích u silnice a pocitu, jako by se všichni vrátili do mladých let. Kolem devátého dne si však ostatní všimli, že se Walter začíná chovat nezvykle tiše a odtažitě. Nakonec přiznal, že by rád udělal menší zajížďku a navštívil June, svou dávnou lásku z vysokoškolských let. Po smrti svých životních partnerů se znovu našli na internetu a začali si pravidelně psát. Walter se jí však dosud neodvážil osobně navštívit. Jednou už domluvené setkání dokonce zrušil, protože ho sužovaly obavy a výčitky svědomí, že by novým vztahem zradil památku své zesnulé manželky. Osmnáctého dne cesty dorazili přátelé do květinářství, které June vlastnila. Žena mu tam otevřeně řekla, že už nechce dál čekat v nejistotě. Walter se musí konečně rozhodnout, zda s ní skutečně hodlá budovat společnou budoucnost.
Díky povzbuzení svých kamarádů a dlouhému telefonátu s vlastní dcerou se Walter rozhodl přestat utíkat před svými city. Hned následující ráno se do květinářství vrátil. Řekl June, že je připraven začít nový život po jejím boku, a pak ji naprosto překvapil. Vytáhl prsten, který si přivezl, poklekl na jedno koleno a požádal ji o ruku. June se štěstím rozplakala a bez váhání souhlasila. Společně se rozhodli, že nebudou nic odkládat a vezmou se ještě předtím, než budou muset motorkáři pokračovat v cestě. Svatba se uskutečnila v malé místní zahradě. Frank se stal svědkem, Pete se postaral o hudební doprovod a Robert dostal na starost snubní prsteny. Z neplánovaného obřadu se nakonec stal jeden z nejkrásnějších a nejdojemnějších okamžiků celého jejich dobrodružství.
June se k nim na několik dní připojila a společně si užívali další kilometry na cestě. Poté čtyři přátelé pokračovali dál na západ. Museli překonávat prudké deště, únavu i bolavá záda, ale nic je nedokázalo zastavit. Třicátého dne konečně dorazili k pobřeží Tichého oceánu. Stáli vedle svých motocyklů, dívali se na nekonečnou hladinu a v rukou drželi starou mapu z roku 1981. Sen, na jehož splnění čekali celých pětačtyřicet let, se konečně stal skutečností. Několik týdnů po návratu domů poslal Walter do jejich společného chatu fotografii. Stál na ní vedle své motorky před domem June. Přátelům tím ukázal, že dodržel svůj slib, vrátil se za ženou, kterou miloval, a skutečně začal psát novou kapitolu svého života.